Z historie hrádeckého školství
Letos je tomu již 45 let, co byla v Hrádku u Rokycan
postavena a slavnostním způsobem otevřena nová budova základní, tehdy
devítileté školy. Vzpomínka na tuto událost vede k zamyšlení nad historií
hrádecké školy vůbec, jež ani dnes není bez zajímavostí.
Zdejší obec v minulosti neměla vlastní školu a byla odedávna přiškolena k
Mirošovu (první zmínka o mirošovské škole je z roku 1669). Docházka dětí do
vzdálené školy bývala zvláště v zimě velmi namáhavá. Proto se hrádečtí
občané již dlouho zabývali myšlenkou postavit si školu vlastní. Starosta
obce Václav Šístek byl jedním z hlavních zastánců této akce. Na podnět
okresního hejtmana v Rokycanech, aby Hrádečtí oslavili 60 let panování
císaře Františka Josefa I. výstavbou školy, byl na schůzi obecního
zastupitelstva dne 10.11.1907 tento návrh přednesen a jednomyslně přítomnými
členy obecního zastupitelstva schválen.
Mirošovská obec však nechtěla svolit k odškolení Hrádku - Nové Hutě z
finančních důvodů a dokazovala, že prý vzdálenost obou obcí od Mirošova je
menší a neodpovídá tudíž míře zákonem stanovené. (Václav Šilhánek v proslovu
předneseném na slavnosti při výročí padesátiletého trvání školy dne
15.11.1959 uvádí ke sporu o vzdálenosti mezi Mirošovem a Hrádek mimo jiné
toto: "Ale naši otcové nelenili. Navázali provazy na délku 50m a sami si
vzdálenost změřili. Mirošovu a úřadům dokázali, že vzdálenost je větší, než
zákon předpisuje.") Hrádečtí ve snaze přimět Mirošov k povolnosti, hledali
pomoc a radu u vlivných činitelů, tehdejšího okresního inspektora Marčana,
okres. škol. inspektora Hochhause, zdejšího rodáka, a třikrát byla vyslána
deputace obce do Prahy k zemské školní radě a k zemskému výboru. Deputaci
vedl starosta obce Václav Šístek. Nakonec se dobrá věc podařila. Vynesením c.k.
okres. škol. rady v Rokycanech z 26.10-1908 byla výstavba školy povolena.
Pozemek na stavbu školy zakoupen od J. Ungra na katastru Nové Huti ve výměře
16 arů 13m za 627K 90h. Plán školní budovy vypracoval a školu postavil
stavitel Volf z Rokycan. Materiál pro spodní část budovy byl zakoupen od
horní společnosti Mirošov-Libušín-Svatoňovice, jež prodala k rozbourání
přízemní dům v Mirošově na dole č.XIV. Kámen, dříví a lepší cihly odvezli
hned na podzim 1908 občané z Hrádku a Nové Huti na staveniště. Náklad na
stavbu a zařízení školní budovy činil 54.101K a 2h.
Kolaudace budovy byla dne 12.11.1909.
Budova byla na tehdejší dobu postavena moderně a dle slov tehdejšího
inspektora Antonína Marčana, "vnitřním zařízením, zejména pokud se školního
nářadí týče, možno prohlásiti školu hrádeckou za vzornou pro širé okolí,
neboť v každém ohledu přineslo obecní zastupitelstvo, hledíc jen k dobru
mládeže své, ochotně oběti veliké, vycházejíc vstříc všem požadavkům a
pokynům vysloveným."
S vyučováním se započalo 3. listopadu 1909.
Prvním řídícím učitelem byl jmenován učitel první třídy obecné chlapecké
pětitřídní školy v Mirošově Jan Faifr. Učitelem 1. třídy byl ustanoven Josef
Čmolík, dosud učitel 2. třídy pětitřídní chlapecké školy v Mirošově.
Ve školním roce 1910 - 1911 měla škola 121 žáků, z toho 61 v první třídě a
59 ve druhé třídě. Škola začínala jako obvykle 15. září a končila 15.
července.
Václav Šilhánek, jeden z prvních bývalých žáků vzpomíná na první dny po
otevření školy takto: "1.listopadu 1909 se s námi školáky z Hrádku - Nové
Huti mirošovská škola rozloučila. Všechno žactvo v průvodu se svými učiteli
nás vyprovodilo až na "Doliny" (t.j. k nynějšímu zemědělskému družstvu v
Mirošově). My jsme šli radostně. Měli jsme doma krásnou, novou školu a navíc
budeme mít ušetřenou dalekou cestu do Mirošova."
Václav Šilhánek pak dále vypravuje: "Za dveřmi hlavního vchodu do školy bylo
u schodů umístěno na tehdejší dobu nutné zařízení: police na dřeváky. Tehdy
chodila podstatná část žáků do školy ve dřevácích, které si děti v těchto
policích ukládaly. Dřeváky tam bývaly pěkně vyrovnané a aby si každý poznal
svoje, malovali se nebo vypalovali žáci na ně počáteční písmeno svého jména
nebo různé ozdoby. Tato znamení však nezabránila každodenním půtkám a
haštaření. A vřava bývala největší, když některý zbujník polici převrátil na
konci vyučování a dřeváky důkladně zamíchal. To obyčejně zasáhl některý z
učitelů a výprask s brekotem tu vřavu ukončil. Dřeváková idyla neměla
dlouhého trvání a po několika letech zmizely z budovy i dřeváky, i police na
ně."
Stručné chronologické záznamy různých zajímavých událostí ze života
staré školy:
(škol. kronika I. - nejstarší) str. 74:
Rozšíření školy. Po 11 letech - r. 1920 - rozšířena zdejší škola o 1
samostatnou třídu a tím přeměněna na školu trojtřídní. str. 98:
Jan Faifr, první řídící učitel dán od 1.9.1924 do výslužby. str. 99:
Od 1.9.1924 pověřen správou školy učitel Lev Pelikán, jako zastupující
řídící učitel. str. 107:
Od 1.7.1925 stanoven definitivní řídící učitel při zdejší trojtřídní škole
Josef Maisner. (Zemřel v necelých 49 letech dne 5.10.1930) str. 108:
Ve školním roce 1925 - 1926 chodí do zdejší školy 92 dětí, do měšťanské
školy v Rokycanech 41, do reálného gymnázia v Rokycanech 8 žáků. Od 1.9.1925
byly až do odvolání spojeny třídy II. a III. pod jedním učitelem v jedné
učebně, ale organizace školy se nemění. Úprava je přechodná do doby, až bude
větší počet žáků. (v I. třídě je 48 dítek, ve II. a III. 42) str. 143:
OD 1.9.1930 řídící učitel J. Maisner nastupuje zdravotní dovolenou. Na
počátku školního roku 1930/31 zapsáno celkem 104 dětí. Zastupující řídící
učitelkou jmenována Marie Štítková. str. 145:
Od 1.7.1932 Bohumil Wimmer jmenován definitivním řídícím učitelem. (dále
není kronika stránkována) První rodičovské sdružení ustaveno 14.10.1934
Od 1.9.1938 stanoveny obvody pro měšťanskou školu v Mirošově a v Rokycanech.
Obvody se stávají školními újezdy a jmenované měšťanské školy újezdními.
Osada Hrádek patří do újezdní měšťanské školy v Mirošově, osada N. Huť patří
do újezdních měšťanských škol v Rokycanech.
Počet žáků v jednotlivých letech se neustále mění a škola bývá střídavě
dvojtřídní až trojtřídní. V roce 1940/41 má tři třídy: I. třída 16 žáků, II.
třída 27 žáků, III. třída 36 žáků, celkem 79 žáků.
5. března 1945 se nastěhovali do hrádecké obce němečtí vojáci a hned zabrali
školu pro své vojenské vyučování. Zprvu se k vyučování shromažďovaly děti v
té třídě, která byla volná, později Němci zabrali školu celou. To se pak
žáci shromažďovali po odděleních ve sborovně, kde jim byla po krátkých
výkladech dávána domácí cvičení.
26. dubna 1945 opustili Němci u vědomí naprosté porážky vojenské kvapně obec
a tím byla i škola zproštěna rázem těchto hostů. Počet žáků ve školním roce
1945/46: celkem 62 dětí, dvě třídy.
Veřejná mateřská škola v Hrádku - Nové Huti se zřizuje od 1. listopadu 1946.
Školu navštěvuje 33 dětí, první učitelkou je Anna Šlaisová. 7.3.1947 je
slavnostně otevřena. Používá se volné učebny obecné školy. Správu mateřské
školy vede správce obecné školy pod jednou správou.
1946/47 Správa mateřské školy osamostatněna.
1.9.1948 vešel v platnost "Základní školský zákon", dle něhož se mění
dosavadní obecná škola na školu národní.
24.4.1949 převzal zdejší závod Bílá Cerkev patronát nad zdejší školou.
Počet žáků ve školním roce 1950/51: ve třech třídách 99 žáků.
7.9.1950 přesídlila mateřská škola z národní školy do nových, krásných
místností tovární vily č. 37, jako závodní mateřská škola.
Žákovské knížky zavedeny ve školním roce 1950/51.
Bohumil Wimmer, ředitel školy, po dvacetiletém působení na zdejší škole
odchází dne 1.2.1952 do důchodu. Támž dnem nastoupila nová ředitelka E.
Kryštůfková - Lukešová.
Dne 26. března 1952 byla na zdejší škole založena PO.
5. škol. rok vede Alena Matinová, stud. pedag. Gymnasia, 4. škol. rok vede
Ludmila Brožíková, úřednice Bílé Cerkve. Obě jsou členkami ČSM.
Pro rok 1952/53 povolena čtyřtřídní škola. Podle zápisu 30.7.1952 bude mít
138 dětí.
4.8.1952 nastoupil na školu nově jmenovaný ředitel V. Hruška. V srpnu 1952
zemřel bývalý řídící učitel Bohumil Wimmer.
Školní kronika č: II (od školního roku 1954/55)
str. 4:
Ve školním roce 1954/55 má škola 5 tříd a 168 žáků.
str. 41:
Ve školním roce 1957/58 má škola 6 tříd (2 první) - 175 žáků. Žactvo dochází
do školy z Hrádku - Nové Huti a s povolením škol v Rokycanech i z Kamenného
Újezda - Kovandy.
str. 88:
V říjnu 1959 byla při zdejší škole zřízena družina mládeže ve vile ŽBC, kde
je umístěna i mateřská škola.
str. 105:
15.11.1959 okázale oslaveno 50. výročí založení hrádecké školy za účasti
mnoha bývalých žáků z roku 1909.
str. 101:
V roce 1959/60 má škola 7 tříd a 191 žáků. Směnné vyučování je ve 4. a 5.
třídě.
str. 128:
Od 1.9.1960 dostávají žáci poprvé v dějinách ČSSR školní učebnice a pomůcky
zdarma.
str. 139:
Jen v rokycanském okrese představují zdarma poskytované učebnice a školní
potřeby na první čtvrtletí podle údajů školského odboru částku 450 000 Kčs.
str. 141:
Ve školním roce 1960/61 je v Hrádku škola o 8 třídách s 228 žáky. Směnné
vyučování je ve čtyřech třídách. Přírůstek dětí je značný, neboť bylo začato
s osídlováním nově postavených budov.
V roce 1961 na jaře začato s výstavbou devítileté školy.
str. 146:
Od 1. ledna 1961 vstoupil v platnost nový školský zákon. Naše škola se
jmenuje od tohoto dne základní devítiletá škola - 1.-5. ročník.
str. 171:
Ve školním roce 1961/62 má škola 10 tříd a 270 žáků. Směnné vyučování je ve
všech třídách kromě prvních tříd.
Slavnostní otevření nové školy (ZDŠ)
Slavnostní otevření nové základní devítileté školy bylo v neděli 2.9.1962 za
přítomnosti mnohých hostů, kteří se zapsali na 1. stránce nové školní
kroniky. Mimo jiné byli přítomni:
Jan Hlína, kand. pol. byra ÚV KSČ a ved. tajemník KV KSČ
Jan Hrneček, tajemník OV KSČ v Rokycanech
Hedvika Hošková, ved. odb. školství a kultury v Rokycanech
Josef Podlipný, kraj. školní inspektor, zástupce Pozemních staveb, okolních
škol a mn.j.
Klíče od školy předal slavnostně předseda MNV v Hrádku - Nové Huti Václav
Bárta řediteli školy Svatopluku Muzikářovi. Tělocvična nebyla dokončena, k
užívání byla předána až koncem prázdnin 1963.
Školní družina je nadále umístěna v budově mateřské školy, kuchyně a jídelna
ve staré budově školy.
Bylo tedy ve školním roce 1962/63 17 tříd, 486 žáků, z toho 244 dívek. Z
nich bylo 451 žáků české národnosti, 30 žáků slovenské národnosti, 2
maďarské, 2 polské a 1 bulharské národnosti. Jedna volná třída a učebna pro
biologii byly poskytnuty učňovské škole.
Než bylo zahájeno vyučování v nové budově ZDŠ, chodily hrádecké děti do
školy v Hrádku, v Dobřívě, v Mirošově, ve Strašicích a v Rokycanech.
"Většina žáků bydlí v novém sídlišti v Nové Huti. Jejich rodiče se
přistěhovali z různých míst státu, nevytvořili dosud dobré sousedské vztahy.
To se odráželo ve výchově dětí. Děti si nevážily nové školy a zařízení.
Kázeň se upevňovala velmi pomalu. Na chování dětí jsou stále stížnosti." V
tomto smyslu si stěžuje nový ředitel školy Svatopluk Muzikář.
Že učitelé měli v prvních letech skutečně pernou práci, je nasnadě. 14
učitelů bydlelo v obci, 8 jich dojíždělo.
Hned po zahájení provozu na škole bylo shledáno mnoho závad na budově, jež
musely být postupně odstraňovány.
|